Pro většinu investorů není překvapením, že současné ceny akcií ovlivňuje spíše strach než fundament. Jedním z ukazatelů strachu je volatilita, které jsme se podrobně věnovali v článku Modelování výnosů S&P na základně indexu VIX. Jiným měřítkem nálady na akciovém trhu je riziková prémie - přirážka k bezrizikové sazbě, kterou investoři při investování do akcií požadují.
V tomto článku ukážeme, proč se investorovi vyplatí kupovat, když je nejhůře, to znamená, že riziko (rizikovíáprémie u akcií) je nejvýše, a prodávat, když je nejlíp - bez ohledu na to, co říkají fundamentální modely analytiků. Dobré je na tom to, že ačkoliv můžete propásnout některé rally, nekoupíte Pandořinu skříňku za dvojnásobnou hodnotu (nebo ještě dráž)!
Graf 1 ukazuje, že ceny akcií a jejich pohyby významně ovlivňuje tržní sentiment (riziková prémie), nikoliv zisky. Jak je vidět, v letech 2001-02 výkonnost akcií ovlivňovala zvýšená rizikové prémie (strach) na trhu. Mezi lety 2003-2007 byla riziková prémie stabilní kolem 2%, nízké úrokové sazby a rostoucí globální ekonomika táhly trh výše. Rizikové prémie dosáhly maxima v roce 2008, kdy začala globální finanční krize a na trhu následně došlo k masivní rally. V poslední době opět pozorujeme pokles chuti riskovat a rostoucí rizikové prémie sráží výnosy.
Nyní začali analytici jako odpověď na rostoucí rizikovou prémii revidovat zisky směrem dolů. V srpnu a září snížili analytici pokrývají společnosti v indexu S&P500 revize směrem nahoru a o 20% zvýšili počet revizí směrem dolů (viz graf 2). To vše navíc podporovala pokračující evropské dluhová krize, klesající globální růst a strach z dvojité recese vyspělých ekonomik.
Nejlepším vysvětlením je, že se analytici dívají na historické úrovně ocenění, protože během uplynulých 15 let byla průměrná akciová riziková prémie kolem 3% (s minimem 0,5%), přičemž dlouhodobá riziková prémie (za období 30 let) je téměř 4,5%. Takže z dlouhodobé historické perspektivy trhy zase tak levné nejsou!
0 komentářů:
Okomentovat